Rukojeť

„Je věcí nevzdělaného člověka vinit druhé ze svého neutěšeného stavu; věcí toho, kdo se začal vzdělávat, je svalovat vinu na sebe; a věcí toho, jehož vzdělání je završeno, nevinit ani druhého, ani sebe.“

„Pamatuj, že tě neuráží ten, kdo ti nadává nebo tě bije, ale tvé mínění o těchto věcech, že jsou urážlivé. Když tě tedy někdo podráždí, musíš vědět, že tě podráždilo tvé vlastní mínění.“

„Postoj a znak nevzdělaného člověka je tento: nikdy neočekává prospěch (užitek) ani újmu od sebe, nýbrž od vnějších věcí. Postoj a znak filozofa je tento: veškerý užitek i veškerou újmu očekává od sebe.“

„Některé věci jsou v naší moci, jiné nejsou.“

„Věci, které jsou v naší moci, jsou od přírody svobodné, nepodléhají omezení ani překážkám; ale věci, které nejsou v naší moci, jsou slabé, otrocké, podléhají omezení a jsou v moci jiných.“

„Lidi neznepokojují věci, které se dějí, ale mínění o těch věcech; například smrt není nic hrozného, jinak by se tak jevila i Sókratovi; tím hrozným je totiž mínění o smrti, že je hrozná.“

„Kdo tedy chce být svobodný, ať si nepřeje nic a ničemu se nevyhýbá z toho, co závisí na druhých: nedodržuje-li toto pravidlo, musí být otrokem.“

„Tvou povinností je totiž dobře hrát roli, která ti byla dána; ale vybrat ji přísluší jinému.“

„Můžeš být neporazitelný, jestliže se nepustíš do žádného zápasu, v němž není v tvé moci zvítězit.“

„Je-li totiž podstata dobra v naší moci, nebude v nás místo pro závist ani žárlivost.“

„A pamatuj, že zůstaneš-li věrný týmž zásadám, ti, kdo se ti nejdřív posmívali, tě později budou obdivovat; ale jestliže tě přemohou, přivodíš si dvojí posměch.“

„A kdo může dát druhému to, co sám nemá?“

„Mohu-li získat peníze a přitom si zachovat skromnost, věrnost a velkodušnost, ukaž mi cestu a já je získám.“

„U každého činu zvaž, co mu předchází a co z něj následuje; a teprve potom se do něj pusť.“

„Různí lidé jsou totiž od přírody utvořeni pro různé věci.“

„Je tedy nemožné, aby se ten, kdo si myslí, že utrpěl újmu, těšil z toho, co pokládá za příčinu té újmy, stejně jako je nemožné mít radost ze samotné újmy.“

„Hned si předepiš určitý charakter a určitou podobu, které budeš zachovávat, ať jsi sám, nebo se stýkáš s lidmi.“

„A ať je mlčení obecným pravidlem, nebo ať se říká jen to nezbytné, a málo slovy.“

„Když se máš setkat s někým, zvláště s někým z těch, kdo jsou pokládáni za výše postavené, představ si, co by za takových okolností udělal Sókratés nebo Zénón, a nebudeš mít potíž náležitě využít té příležitosti.“

„Není-li totiž správné to udělat, nedělej to; ale je-li to správné, proč se bojíš těch, kdo tě budou neprávem kárat?“

„Jako si při chůzi dáváš pozor, abys nešlápl na hřebík nebo si nevymkl nohu, tak si dávej pozor, abys nepoškodil svou vlastní vůdčí část duše; a budeme-li toto pravidlo dodržovat při každém činu, pustíme se do něj s větší jistotou.“

„Tyto úvahy nejsou soudržné: Jsem bohatší než ty, tedy jsem lepší než ty; jsem výmluvnější než ty, tedy jsem lepší než ty.“

„A když ti někdo řekne, že nic nevíš, a tebe to nerozladí, pak věz, že ses pustil do díla (filozofie).“

„A cokoli o tobě kdo řekne, nedbej na to; to totiž není tvoje věc.“

„A naskytne-li se ti něco namáhavého nebo příjemného, slavného nebo neslavného, pamatuj, že teď je zápas, teď jsou olympijské hry a nelze je odložit; a že na jediné porážce a jediném ustoupení závisí, zda se pokrok ztratí, nebo udrží.“

„Nemoc je překážkou pro tělo, ale ne pro vůli, pokud si to vůle sama nezvolí. Kulhavost je překážkou pro nohu, ale ne pro vůli.“

„Nikdy se nenazývej filozofem a nemluv mnoho mezi nevzdělanými o poučkách (filozofických pravidlech, zásadách); ale dělej to, co z nich plyne. Například na hostině neříkej, jak má člověk jíst, ale jez, jak jíst máš.“

„Nežádej, aby se věci děly tak, jak chceš, ale chtěj, aby se děly tak, jak se dějí, a budeš mít pokoj.“

„Snaž se tedy každé tíživé představě čelit slovy: ‚Jsi jen představa, a vůbec ne to, čím se zdáš být.‘“

„Máš-li rád džbán, řekni si, že máš rád džbán; pak tě nerozruší, když se rozbije. Líbáš-li své dítě nebo ženu, řekni si, že líbáš člověka, neboť pak tě nerozruší, když ho zasáhne smrt.“

„Nikdy o ničem neříkej: ‚Ztratil jsem to‘, ale: ‚Vrátil jsem to‘. Zemřelo ti dítě? Bylo vráceno.“

„Každá věc má dvě ucha, jedno, za které ji můžeš nést, a druhé, za které nemůžeš.“

„Pamatuj, že jsi herec ve hře, jejíž podobu určuje Autor: chce-li ji krátkou, je krátká; chce-li dlouhou, je dlouhá.“

„Řekne-li ti někdo, že ten a ten o tobě mluví špatně, nebraň se proti tomu, co říká, ale odpověz: ‚Neznal mé ostatní chyby, jinak by nezmínil jen tyhle.‘“

„Když o tobě někdo mluví zle nebo ti činí zlo, pamatuj, že to dělá nebo říká, protože si myslí, že je to pro něj náležité. Nemůže se řídit tím, co se zdá dobré tobě, ale jen tím, co se zdá dobré jemu.“

„Když si představíš nějakou rozkoš, dej si pozor, aby tě nestrhla s sebou jako jiné představy. Chvíli počkej a dopřej si oddech. Pak si připomeň dvě věci: jak dlouho budeš rozkoš užívat a také jak dlouho toho budeš potom litovat a sám si nadávat.“

„Proto se především snaž, aby tě tvé představy nestrhly s sebou. Získáš-li totiž jednou čas a odklad, snáze se ovládneš.“

„Stane-li se ti někdy, že se obrátíš k vnějším věcem, takže se chceš zalíbit druhému, věz, že jsi ztratil plán svého života.“

„Chceš-li dělat pokroky, musíš se smířit s tím, že ve vnějších věcech budeš vypadat jako blázen a hlupák; nepřej si, aby si lidé mysleli, že něco víš, a kdyby tě někdo za někoho považoval, nedůvěřuj sám sobě.“

„Musíš být jedním člověkem, dobrým, nebo špatným; musíš pěstovat buď svůj vůdčí princip, nebo své vnější dary; musíš se věnovat buď svému vnitřnímu člověku, nebo vnějším věcem.“

„Tělo každého člověka je mírou jeho majetku, tak jako noha je mírou jeho boty. Držíš-li se této hranice, zachováš správnou míru; překročíš-li ji, nakonec tě to nutně strhne do propasti.“

„Myje-li se někdo rychle, neříkej, že se myje špatně, ale že se myje rychle. Pije-li někdo hodně vína, neříkej, že pije špatně, ale že pije hodně. Dokud totiž nerozhodneš, jaký úsudek ho k tomu vede, odkud víš, že jedná špatně?“

„Rozlila se ti kapka oleje? Ukradli ti doušek vína? Řekni si: ‚To je cena za svobodu od vášní, to je cena za klidnou mysl.‘“

„Pokusíš-li se hrát roli nad své síly, nejen se v ní zostudíš, ale zanedbáš i roli, kterou bys mohl hrát s úspěchem.“

„Je známkou tupé mysli zdržovat se péčí o tělo, protahovat cvičení, jídlo, pití a jiné tělesné úkony. Tyto věci se mají dělat jako věci vedlejší; veškerou pozornost musíš věnovat mysli.“

„Když sis osvojil prostý život, nepyšni se tím, a piješ-li jen vodu, neříkej při každé příležitosti: ‚Piju jen vodu.‘ A chceš-li se někdy namáhavě cvičit, nech si to pro sebe a nedělej z toho podívanou.“

„Když se ti cokoli přihodí, vždy se nezapomeň obrátit k sobě a zeptat se, jakou schopnost máš, abys to zvládl.“

„Když jdeš navštívit nějakého mocného muže, připrav se myšlenkou, že ho nezastihneš doma, že tě nevpustí, že ti zabouchnou dveře před nosem, že si tě nebude všímat.“

„V rozhovoru se vyhýbej častému a nepřiměřenému zmiňování svých činů nebo dobrodružství; ostatní totiž nemají z poslouchání toho, co se ti přihodilo, stejné potěšení jako ty z vyprávění svých dobrodružství.“

„A čemu vlastně dáváš přednost? Penězům, nebo věrnému a skromnému příteli?“

„Měj den co den před očima smrt a vyhnanství a všechno, co se zdá hrozné, ale nejvíc ze všeho smrt, a pak nikdy nebudeš upírat myšlenky k ničemu nízkému a nikdy nebudeš po ničem toužit nad míru.“

„A i když ještě nejsi Sókratés, měl bys přesto žít jako ten, kdo chce být Sókratem.“

„Nesměj se mnoho, ani mnoha věcem, ani bezuzdně.“

„Pamatuj, že se v životě musíš chovat tak, jako by ses choval na hostině. Mísa koluje a dostane se k tobě; vztáhni ruku a slušně si vezmi. Mine tě; nezadržuj ji.“