Marcus Aurelius Citáty

„Buď jako útes, o který se neustále tříští vlny, ale on stojí pevně a krotí zuřivost vody kolem sebe.“

„Už vůbec nemluv o tom, jaký má být dobrý člověk, ale takovým buď.“

„Čas je jako řeka složená z událostí, které se dějí, a prudký proud; sotva je totiž nějaká věc spatřena, už je odnesena a na její místo přichází jiná, a i ta bude odnesena.“

„Nejlepší způsob, jak se pomstít, je nestat se podobným tomu, kdo křivdí.“

„Pamatuj také, abys při každé příležitosti, která tě přivádí k mrzutosti, uplatnil tuto zásadu: ne že je to neštěstí, ale že snášet to ušlechtile je štěstí.“

„Jaké jsou tvé obvyklé myšlenky, taková bude i povaha tvé mysli; neboť duše se barví myšlenkami.“

„Lidé si hledají místa, kam se uchýlit: domy na venkově, mořská pobřeží a hory; a i ty po něčem takovém velmi toužíváš. To je však vskutku známkou nejobyčejnějších lidí, neboť je v tvé moci, kdykoli se rozhodneš, uchýlit se do sebe.“

„Ať kdokoli dělá nebo říká cokoli, já musím být dobrý, právě jako by zlato, smaragd nebo purpur stále říkaly: Ať kdokoli dělá nebo říká cokoli, já musím být smaragdem a uchovat si svou barvu.“

„Je-li pro tebe něco obtížné vykonat, nemysli si, že je to pro člověka nemožné; ale je-li něco člověku možné a v souladu s jeho přirozeností, mysli si, že toho můžeš dosáhnout i ty.“

„I kdybys měl žít tři tisíce let, a třeba i tolikrát deset tisíc let, přece pamatuj, že nikdo neztrácí jiný život než ten, který právě žije, ani nežije jiný než ten, který právě ztrácí.“

„Člověku je vlastní milovat i ty, kdo chybují.“

„Svítí světlo lampy, aniž by ztrácelo svůj jas, dokud nezhasne; a pravda, která je v tobě, spravedlnost a uměřenost mají vyhasnout ještě před tvou smrtí?“

„Co není dobré pro roj, není dobré ani pro včelu.“

„Člověk často jedná nespravedlivě tím, že něco neudělá, nejen tím, že něco udělá.“

„Nenech se znepokojovat budoucími věcmi, neboť k nim dojdeš, bude-li to nutné, a budeš mít s sebou týž rozum, který teď používáš pro věci přítomné.“

„Lidé jsou tu jeden pro druhého. Pouč je tedy, nebo je snášej.“

„Cvič se i ve věcech, u nichž si zoufáš, že je nikdy nezvládneš. Vždyť i levá ruka, která je pro nedostatek cviku ke všemu ostatnímu neobratná, drží uzdu pevněji než pravá; v tom je totiž vycvičená.“

„Když tě okolnosti přinutí k nějakému zneklidnění, rychle se vrať k sobě a nezůstávej rozladěný déle, než trvá ten nátlak; nad harmonií totiž získáš větší vládu, budeš-li se k ní neustále vracet.“

„Žádnému člověku se nepřihodí nic, co by od přírody nebyl uzpůsoben snést.“

„Projdi tedy tento krátký úsek času v souladu s přírodou a dokonči svou pouť spokojen, tak jako oliva, když dozraje, opadá, žehná přírodě, která ji zrodila, a děkuje stromu, na němž vyrostla.“

„Je hanbou pro duši, aby v tomto životě povolila jako první, když tvé tělo nepovoluje.“

„Je směšné, když člověk neprchá před vlastní špatností, což je možné, ale prchá před špatností druhých, což je nemožné.“

„Často jsem se divil, jak to, že každý člověk miluje sebe víc než všechny ostatní lidi, a přece si vlastního mínění o sobě cení méně než mínění druhých.“

„Když tě pohorší něčí chyba, hned se obrať k sobě a uvaž, jak podobně chybuješ ty sám.“

„Zvykni si pozorně vnímat, co říká druhý, a pokud je to možné, pronikni do mysli toho, kdo mluví.“

„Nepohrdej smrtí, ale buď s ní spokojen, neboť i ona patří k věcem, které chce příroda.“

„Považuj se za mrtvého, za toho, kdo svůj život dožil až do této chvíle; a zbytek, který je ti dopřán, žij v souladu s přírodou.“

„Buď také radostný a nehledej pomoc zvenčí ani klid, který dávají druzí. Člověk tedy musí stát zpříma, ne být zpříma držen druhými.“

„Kdo nemá v životě jeden a stále týž cíl, nemůže být po celý život jeden a týž.“

„Neznepokojuj se myšlenkou na celý svůj život. Nedovol svým myšlenkám, aby naráz obsáhly všechny možné potíže, které tě podle tvého očekávání mohou potkat.“

„Když se chceš potěšit, mysli na ctnosti těch, kdo žijí s tebou.“

„A ve vzrušení hněvu měj na paměti tuto pravdu: dát se strhnout vášní není mužné, ale jako jsou mírnost a vlídnost lidské přirozenosti vlastnější, tak jsou také mužnější.“

„Začni ráno tím, že si řekneš: Setkám se s lidmi všetečnými, nevděčnými, zpupnými, lstivými, závistivými a nespolečenskými. To vše se jim přihází, protože nevědí, co je dobré a co zlé.“

„Bojí se někdo změny? Vždyť co se může stát bez změny?“

„Když tě pohorší něčí nestoudnost, hned se sám sebe zeptej: Je tedy možné, aby na světě nebyli nestoudní lidé? Není to možné. Nežádej tedy nemožné.“

„Dejme tomu, že mnou někdo pohrdá. To je jeho věc. Mou věcí však bude, abych nebyl přistižen, že dělám nebo říkám něco, co si zaslouží pohrdání.“

„Jako kůň, když doběhl, pes, když vystopoval zvěř, včela, když udělala med, tak ani člověk, když vykonal dobrý čin, nesvolává druhé, aby se přišli podívat, ale přechází k dalšímu činu, tak jako réva v příhodný čas znovu nese hrozny.“

„Té, která všechno dává i bere zpět, přírodě, říká vzdělaný a skromný člověk: Dej, co chceš; vezmi si zpět, co chceš.“

„Miluj jen to, co tě potkává a co je spředeno s nití tvého osudu. Neboť co je vhodnější?“

„Do deseti dnů budeš připadat jako bůh těm, pro které jsi teď zvíře a opice, vrátíš-li se ke svým zásadám a k uctívání rozumu.“

„Přizpůsob se věcem, mezi které tě postavil tvůj úděl; a lidi, mezi nimiž ti připadl tvůj podíl, miluj, ale opravdově, upřímně.“

„Vše, co je jakkoli krásné, je krásné samo o sobě a samo v sobě se završuje, aniž by chvála byla jeho součástí. Věc se tedy chválou nestává ani horší, ani lepší.“

„Většina toho, co říkáme a děláme, je totiž zbytečná; když to člověk odstraní, bude mít víc volného času a méně neklidu. Proto by se měl člověk při každé příležitosti ptát sám sebe: Patří tohle mezi zbytečné věci?“

„Nemáš čas ani schopnost číst. Ale máš čas i schopnost krotit zpupnost.“

„Při uplatňování svých zásad musíš být jako zápasník v pankratiu, ne jako gladiátor; gladiátor totiž upustí meč, jímž bojuje, a je zabit, kdežto ten druhý má ruku stále u sebe a nepotřebuje nic jiného, než ji použít.“

„Provinil-li se někdo, újma je jeho vlastní. Ale možná se ani neprovinil.“

„Kdo miluje slávu, pokládá za své dobro činnost někoho jiného; kdo miluje rozkoš, své vlastní pocity; ale kdo má rozum, pokládá za své dobro své vlastní činy.“

„Uvědom si konečně, že máš v sobě něco lepšího a božštějšího než to, co v tobě vyvolává různé vášně a jakoby tě tahá za nitky.“

„Jak podivně lidé jednají. Nechtějí chválit ty, kdo žijí ve stejné době a s nimi; ale velmi si cení toho, aby je chválili potomci, ti, které nikdy neviděli a nikdy neuvidí.“

„Nestyď se přijmout pomoc; je přece tvým úkolem plnit svou povinnost jako voják při dobývání města.“

„Nebuď znechucený, malomyslný ani nespokojený, jestliže se ti nedaří dělat všechno podle správných zásad.“

„Nikdy nepovažuj za prospěšné pro sebe nic, co tě donutí porušit slib, ztratit sebeúctu, někoho nenávidět, podezírat, proklínat, přetvařovat se, toužit po něčem, co potřebuje zdi a závěsy.“

„Větev odříznutá od sousední větve je nutně odříznuta i od celého stromu. Tak i člověk, který se oddělí od jiného člověka, odpadl od celého společenství.“

„Neříkej si nic víc, než co hlásí první představy. Dejme tomu, že ti bylo oznámeno, že o tobě někdo mluví špatně. To ti bylo oznámeno; ale že jsi utrpěl újmu, to oznámeno nebylo.“

„Brzy, velmi brzy budeš popel nebo kostra, a buď jméno, nebo ani jméno ne; jméno však je zvuk a ozvěna.“

„Okázalost je totiž podivuhodný kazitel rozumu, a když jsi nejvíc přesvědčen, že se zabýváš věcmi hodnými tvé námahy, právě tehdy tě nejvíc klame.“

„Nastoupil jsi na loď, vykonal jsi plavbu, přistál jsi; vystup.“

„Není nic nového: všechno je známé i pomíjivé.“

„Jaké je tvé umění? Být dobrý.“

„Nepracuj jako ubožák ani jako ten, kdo chce být litován nebo obdivován.“

„Chceš, aby tě chválil člověk, který sám sebe třikrát za hodinu proklíná? Chtěl bys se líbit člověku, který se nelíbí sám sobě?“

„Dej si pozor, abys k nelidům necítil to, co oni cítí k lidem.“

„Rozptylují tě vnější věci, které na tebe dopadají? Dopřej si čas naučit se něco nového a dobrého a přestaň se nechat zmítat sem a tam.“

„Miluj umění, které ses naučil, ať je jakkoli skromné, a spokoj se s ním.“

„Uvaž, že lidé budou dělat totéž i tak, i kdybys měl puknout.“

„Vymaž představu: zadrž touhu: uhas žádostivost: udrž vůdčí část duše v její vlastní moci.“

„Musíme tedy spěchat, nejen proto, že jsme den ze dne blíž smrti, ale také proto, že schopnost pojímat věci a rozumět jim ustává dřív.“

„Můžeš prožít život v plynulém toku štěstí, dokážeš-li jít správnou cestou a správně myslet i jednat.“

„Neměj o věcech takové mínění, jaké má ten, kdo ti křivdí, ani takové, jaké chce, abys měl, ale hleď na ně, jaké doopravdy jsou.“

„Co je tedy s to člověka vést? Jedna jediná věc: filozofie.“

„Tomu, kdo je proniknut pravými zásadami, stačí i to nejkratší ponaučení, stejně jako kterékoli obyčejné, aby mu připomnělo, že má být prost žalu a strachu.“

„Při každé bolesti měj na mysli, že v ní není nic nečestného a že vůdčí část duše nezhoršuje.“

„Kdo se ve všem řídí rozumem, je zároveň klidný i činný, a také radostný a vyrovnaný.“

„Nejšťastnějším údělem člověka by bylo odejít od lidí, aniž by vůbec okusil lži, pokrytectví, přepychu a pýchy.“

„K čemu teď používám svou duši? Tuto otázku si musím klást při každé příležitosti.“

„Jak směšný je ten, kdo se diví čemukoli, co se v životě přihodí, a jaký je to cizinec.“

„Nejednej, jako bys měl žít deset tisíc let. Smrt visí nad tebou. Dokud žiješ, dokud je to v tvé moci, buď dobrý.“

„Jak jasně se ukazuje, že není jiného životního stavu, který by byl k filozofování tak vhodný jako ten, v němž se právě nacházíš.“

„Ztráta není nic jiného než změna.“

„Nesluší se, abych působil bolest sám sobě, vždyť jsem nikdy úmyslně nezpůsobil bolest ani jinému.“

„Kvůli tomu, že nesleduje, co se děje v mysli druhého, byl člověk jen zřídka shledán nešťastným; ale ti, kdo nesledují pohyby své vlastní mysli, musí být nutně nešťastní.“

„Tělo, duše, rozum: tělu patří vjemy, duši pudy, rozumu zásady.“

„Ať se žádný čin nekoná bez účelu ani jinak než podle dokonalých zásad umění.“

„Vesmír je proměna: život je mínění.“

„Nenech se zmítat sem a tam, ale v každém pohnutí dbej na spravedlnost a při každé představě si zachovej schopnost chápat a rozumět.“

„Všechno je jen na den, jak to, co vzpomíná, tak to, nač se vzpomíná.“

„Zkoumej vůdčí principy lidí, i těch moudrých: čemu se vyhýbají a za čím jdou.“

„Jsem nešťastný, protože se mi tohle stalo. Nikoli, naopak: jsem šťastný, ačkoli se mi tohle stalo, protože zůstávám prost bolesti, nezdrcen přítomností a bez strachu z budoucnosti.“

„Jak snadné je odrazit a vymazat každou představu, která je obtěžující nebo nepatřičná, a hned být v naprostém klidu.“

„Rozum a umění rozumového uvažování (filozofie) jsou síly, které stačí samy sobě i svým vlastním dílům.“

„Uctívej to, co je ve vesmíru nejlepší; a to je to, co všeho užívá a vše řídí.“

„Často pomýšlej na to, jak rychle věci míjejí a mizí, jak ty, které jsou, tak ty, které vznikají.“

„Rozum vesmíru je společenský.“

„Všechny existující věci se brzy změní: buď se rozplynou v páru, je-li ovšem veškerá látka jedna, nebo se rozptýlí.“

„Měj radost z jediného a v tom spočiň: přecházet od jednoho společenského činu k druhému a myslet přitom na Boha.“

„Dokáže-li mě někdo přesvědčit a ukázat mi, že nemyslím nebo nejednám správně, rád se změním; neboť hledám pravdu, která nikdy nikomu neuškodila.“

„Smrt je ustání představ přicházejících skrze smysly, tahání za nitky, jež uvádějí do pohybu pudy, těkavých pohybů myšlenek a služby tělu.“

„Uctívej bohy a pomáhej lidem.“

„Asie, Evropa jsou kouty vesmíru: celé moře kapka ve vesmíru; Athos hroudička vesmíru: celý přítomný čas je bod ve věčnosti.“

„Často uvažuj o spojitosti všech věcí ve vesmíru a o jejich vzájemném vztahu.“

„Jak brzy čas všechno zahalí, a kolik toho už zahalil.“

„Všechny věci jsou spolu navzájem provázány a to pouto je posvátné; a sotva je něco, co by nesouviselo s něčím jiným.“

„Pro rozumného tvora je týž čin v souladu s přírodou i v souladu s rozumem.“

„Vůdčí část duše sama sebe neznepokojuje; míním tím, že sama sebe neděsí ani si nepůsobí bolest.“

„Rozumový vůdčí princip má tu povahu, že je sám se sebou spokojen, když jedná spravedlivě, a tak si zajišťuje klid.“

„O smrti: Ať je to rozptýlení, nebo rozklad na atomy, nebo zničení, je to buď zánik, nebo změna.“

„O bolesti: Bolest, která je nesnesitelná, nás zahubí; ta, která trvá dlouho, je snesitelná; a mysl si zachovává svůj klid tím, že se stáhne do sebe, a vůdčí část duše se nezhoršuje.“

„Umění žít se víc podobá umění zápasníka než tanečníka v tom, že musí stát připraveno a pevně, aby čelilo náhlým a nečekaným útokům.“

„Všechno je změna, a přece se nemusíme bát ničeho nového.“

„Bolest je zlem buď pro tělo – ať tedy tělo řekne, co si o ní myslí –, nebo pro duši; ale je v moci duše zachovat si vlastní jas a klid a nemyslet si, že bolest je zlo.“

„Mluv v senátu i s každým člověkem, ať je to kdokoli, přiměřeně, bez jakékoli strojenosti: užívej prosté řeči.“

„Přijímej bohatství či blahobyt bez pýchy; a buď připraven se ho vzdát.“

„V ustrojení rozumného tvora nevidím žádnou ctnost, která by stála proti spravedlnosti; ale vidím ctnost, která stojí proti zálibě v rozkoši, a tou je uměřenost.“

„Obecně vzato, vesmíru špatnost vůbec neuškodí; a zvlášť špatnost jednoho člověka neuškodí druhému.“

„Člověk i Bůh i vesmír nesou plody; každý je nese v náležitou dobu.“

„Ne v trpnosti, ale v činnosti spočívá zlo i dobro rozumného a společenského tvora, stejně jako jeho ctnost a jeho neřest nespočívají v trpnosti, ale v činnosti.“

„Brzy nás všechny přikryje země: pak se změní i země, a také věci, které ze změny vzejdou, se budou měnit navěky, a tyto zase navěky.“

„Všeobecná příčina je jako zimní bystřina: všechno strhává s sebou.“

„Mýlí-li se někdo, vlídně ho pouč a ukaž mu jeho omyl.“

„Není přirozenosti, která by byla nižší než umění, neboť umění napodobují přirozenost věcí.“

„Lidé jeden druhým pohrdají a jeden druhému lichotí; a lidé se chtějí jeden nad druhého povyšovat, a přitom se jeden před druhým krčí.“

„Uvaž, v jakém stavu na těle i na duši by měl být člověk, když ho zastihne smrt; a uvaž krátkost života, nezměrnou propast času minulého i budoucího, křehkost veškeré hmoty.“

„Pohleď, čím jsou věci samy o sobě, a rozlož je na látku, formu a účel.“

„Když někdo vzbudí zdání, že se provinil, řekni: Jak tedy vím, zda je to nespravedlivý čin?“

„Není-li to správné, nedělej to: není-li to pravda, neříkej to.“

„Vždy běž tou krátkou cestou; a krátká cesta je ta přirozená: proto vše říkej a dělej v souladu s nejzdravějším rozumem.“

„Nesmíme si cenit ani klapotu jazyků, neboť chvála, která přichází od davu, je klapot jazyků.“

„Jen jedno mě znepokojuje: abych neudělal něco, co lidské ustrojení nedovoluje, nebo způsobem, který nedovoluje, nebo co nedovoluje teď.“

„Jiný může být zručnější v tom, jak povalit soupeře; ale není společenštější ani skromnější, ani lépe připraven čelit všemu, co se přihodí, ani shovívavější k chybám svých bližních.“

„Spíše se tedy najde něco zemitého, co se nedotýká ničeho zemitého, než člověk zcela odloučený od ostatních lidí.“

„Nikdo nemá takové štěstí, aby u něj při umírání nestáli někteří, kdo se radují z toho, co se má stát.“

„Jakou moc má člověk: nedělat nic než to, co Bůh schválí, a přijímat vše, co mu Bůh dá.“

„Pokud jde o to, co se děje v souladu s přírodou, neměli bychom vinit ani bohy, neboť nečiní nic špatného ani úmyslně, ani neúmyslně, ani lidi, neboť nečiní nic špatného jinak než neúmyslně.“

„Hleď dovnitř. Uvnitř je pramen dobra a ten bude vždy vyvěrat, budeš-li vždy kopat.“

„Dokonalost mravního charakteru spočívá v tomto: prožívat každý den jako poslední, nenechat se prudce rozrušit, neupadat do netečnosti a nepřetvařovat se.“

„Odstraň své mínění, a pak je odstraněna stížnost ‚Utrpěl jsem újmu‘. Odstraň stížnost ‚Utrpěl jsem újmu‘, a je odstraněna újma.“

„Jedna věc má zde velkou cenu: prožít svůj život v pravdě a spravedlnosti, s laskavým smýšlením dokonce i vůči lhářům a nespravedlivým lidem.“

„Nepromarňuj zbytek svého života myšlenkami na druhé, když své myšlenky neobracíš k něčemu, co slouží obecnému prospěchu.“

„Mým městem a mou vlastí je Řím, nakolik jsem Antoninus, ale nakolik jsem člověk, je to svět.“

„Ke šťastnému životu je opravdu zapotřebí velmi málo.“